Piráti ve Slavětíně

        POD PIRÁTSKOU VLAJKOU

Hned první prázdninový den se vydalo na svou plavbu pod pirátskou vlajkou 32 plavčíků a 5 důstojníků. Naše desetidenní cesta začala na nádraží  Nezamyslicích a po dlouhé plavbě s mnoha přestupy a čekání na další loď, jsme se celí unavení přece jen dostali do přístavu, a to do Slavětína u Slavonic. Zatím jsme  cestu absolvovali v utajení  jako hodné děti, ale po dosažení cíle se z nás v okamžiku stali Piráti  jak se patří.

Po rozdělní plavčíků do kajut, ubytování a nezbytných náležitostí patřící k přijímání nových členů posádky, nám sice ubylo strašně sil, ale přesto jsme si stihli zahrát ještě nějaké drobné hry a pak hajdy na kutě.

Nemůžeme tvrdit, že by nám nepřálo počasí, náš tábor se konal právě v období těch největších veder, před sluníčkem jsme se schovávali, jak to jen šlo. Přesto jsme slunečného počasí využili k hrám, kde nám postříkání, či polití vodou vůbec nevadilo.

První celodenní výlet do Slavonic se nám vydařil. Byl to první den, kdy se sluníčko umoudřilo a schovalo se za mraky. Největším zážitkem se stala návštěva slavonického podzemí, které jsme absolvovali s ohnutými zády a mnozí z nás, spíše asi dospěláci, si sáhli na své dno. Po hodnotném obědě nás naše nohy donesly k prohlídce řopíků, (opevnění z doby mezi světovými válkami) z nichž byly děti velice nadšení. Další celodenní výlet do Dačic  -  zámek v Dačicích vřele doporučujeme k prohlídce, kostelní věž si rovněž nenechejte ujít a pokud se někdy v Dačičích objevíte, nezapomeňte na koupaliště, na kterém se naši piráti vyřádili, co jim síly stačily. Skoro každý den jsme se vydávali prozkoumávat okolí, abychom to co nejvíce poznali a uviděli. Mrzí nás, že jsme se nedostali na nedalekou zříceninu hradu Landštejn. To ale vůbec nevadí, zase jsme poznali jinou část SLavonicka.

Pro děti byla připravena celá řada her a soutěží a jak název napovídá, stali se z nás na 10 dnů piráti, kteří plnili nejen pirátské zkoušky, museli se naučit i uzlovat, šifrovat a také si postavit svou pirátskou loď. Byl to úkol, kterému se všichni oddali s plným nasazením a z dvouhodinového úkolu se z toho stala bojovka na celé dopoledne a polední klid. Díla byla fantastická a po celou dobu nám tvořila kulisu pirátské základny.

A aby byla celá posádka v pohodě a nedošlo ke vzpouře, je potřeba se celé posádce postarat o plná bříška a tohoto přetěžkého úkolu se ujal vrchní kuchař Žrádlonos. Díky jeho umění se nám podařilo udržet posádku v klidu a bez známky sebemenší vzpoury.

Všem, celé posádce nových členů a i nám starým mořským vlkům se nakonec podařilo šťastně doplout do cíle.  I když nás na cestě čekala celá řada nepříjemností bouře, vlnobití, utržená kotva, přesto se opět potvrdilo známé rčení, že v jednotě je síla a společnými silami se toho dá dokázat daleko více, než když zůstane člověk úplně sám. Co na závěr? Poklad jsme našli a spravedlivě si ho rozdělili. A když je vše sehrané a vše běží jak má, je už čas se opět zbalit a vypravit se na zpáteční cestu domů. V ten den nám sluníčko zase pěkně hřálo na cestu a sílilo a sílilo, zřejmě mělo dojem, že nám je pořád chladno. Sedmihodinová cesta byla velice náročná, ale vše se nakonec zvládlo a všech 32 pirátů jsme mohli s klidným svědomím předat rodičům.

Jen na úplný konec, ještě jednou všem dětem velká pochvala, protože jsme v náročných teplých dnech překonali náš táborový kilometrovník a letos jsme společně našlapali 65km.

                                                                                       Lenka se svou posádkou